Takže, kdo tedy mapu vlastně vytvořil? Když přijde řeč na neznámé kartografy, je Chuvyrov opatrný: "Nemám rád, když se mluví o UFO a mimozemšťanech. Říkejme autorům mapy jednoduše: Tvůrci."
Vypadá to, jakoby ti, kteří zde tehdy žili a stavěli, používali jen vzdušný transport: na mapě nejsou žádné cesty. Snad využívali jen vodních cest. Je zde ovšem také možnost, že autoři starověké mapy zde vůbec nežili, a toto místo pouze připravovali k pozdějšímu osídlení vysušováním terénu. To se z toho všeho jeví jako nejpravděpodobnější, i když prozatím nelze tvrdit nic jistě. Ale proč nepředpokládat, že tvůrci patřili k dávné pozemské civilizaci?
Nejnovější výzkumy mapy přinášejí jednu senzaci za druhou. Vědci už jsou si jisti, že mají pouze fragment mapy celého dávného zemského povrchu. Podle některých hypotéz zde je až 348 zlomků jako tento. Další by pravděpodobně mohly být nablízku. Vědci v okolí Chandaru odebrali na 400 vzorků půdy a zjistili, že mapa původně s největší pravděpodobností byla v roklině u hory Sokolnaja (Sokolí hora). Jenže za ledové doby byla roztrhána na kousky a roznesena ledovcem po kraji. Pokud se vědům podaří shromáždit "mozaiku", měla by mít asi 340 x 340 metrů. Chuvyrov prověřováním archivních materiálů zjistil přibližná místa, kde by měly být k nalezení další úlomky: jeden by mohl ležet pod jistým obytným domem v Chandaru, jiný pod domem obchodníka Chazanova, třetí pod vesnickými lázněmi a čtvrtý pod mostním pilířem místní úzkokolejky.
Baškirští vědci mezitím už zaslali informaci o nálezu různým vědeckým střediskům na světě a ohlásili na několika mezinárodních kongresech: "Existuje prastará mapa inženýrských staveb na jižním Uralu, vytvořená neznámou civilizací."
Nález baškirských vědců nemá obdobu. S jedinou výjimkou. Právě když výzkum vrcholil, dostal se na stůl profesora Chuvyrova malý kámen, chalcedon, obsahující podobný reliéf. Možná, že kdosi, jenž viděl tuto kamennou desku, ji chtěl okopírovat. Jenže kdo a proč?

Jaký mohl byl účel této mapy? To je asi nejzajímavější otázka. Materiály z baškirského nálezu již byly prozkoumány v Centre of Historical Cartography ve Wisconsinu. Američané byli ohromeni. Podle nich mohla mít takováto trojrozměrná mapa jen jediný smysl - navigaci, a jednoznačně mohla být vypracována jen za pomoci vzdušného průzkumu. To je ohromující, zejména teď, když byly v USA zahájeny práce na vytvoření obdobné, trojrozměrné mapy světa. Američané zamýšlejí dokončit tuto práci v roce 2010. Hlavní problém totiž spočívá v tom, že pro kompilaci podrobných prostorových map je nezbytné zpracovat obrovské množství údajů. "Pokuste se takto zmapovat třeba jen jedinou horu!," říká Chuvyrov. "Technologie kompilace těchto map vyžaduje supervýkonné počítače a snímkování povrchu Země ze space shuttle."

sněžení

První vydatnější sněžení, které v neděli na Martina zasáhlo Českou republiku, pokračovalo na některých místech země i přes noc a v pondělí ráno. Ranní teploty na řadě míst klesly pod nulu, řidiči tak musejí počítat s tím, že podmínky na silnicích důkladně prověří jejich automobilové dovednosti. Silničáři doporučují na většině komunikací jízdu se zvýšenou opatrností, do hor by lidé bez zimní výbavy neměli vyjíždět vůbec.
Čtyři kamióny havarovaly v pondělí ráno nedaleko Nového Jičína na silnici spojující Ostravu s Olomoucí v Moravskoslezském kraji. Kolize na několik hodin zablokovaly dopravu. Policisté automobily odkláněly přes Libhošť. Hasiči na místě likvidovali únik asi 100 litrů nafty.

Přibližné stáří kamenné desky bylo těžké zjistit. Nejdříve byla provedena radiokarbonová analýza, později byla deska skenována uranovým chronometrem. Obě šetření ovšem vykazovala velmi odlišné výsledky, takže stáří nálezu zůstalo neobjasněno.
Při podrobném zkoumání struktury kamene však byly nalezeny dvě vložené ulity měkkýšů. Stáří jednoho z nich, Navicopsina munitus z čeledi Gyrodeidae, je asi 500 miliónů let, zatímco druhý, Ecculiomphalus princeps z podčeledi Ecculiomphalinae, žil asi před 120 milióny let. Toto stáří tedy bylo přijato jako "pracovní verze". "Mapa pravděpodobně vznikla v době, kdy zemský magnetický pól ležel na území Země Františka Josefa, což bylo právě před 120 milióny let," říká profesor Chuvyrov. "Tento artefakt se zcela vymyká všem tradičním představám o lidských dějinách a budeme potřebovat hodně dlouho, než si na to zvykneme. My zde už jsme si na tento div zvykli. Nejprve jsme mysleli, že tato práce je stará asi 3000 let. Jenže tento údaj se pozvolna posouval dál a dál, až jsme nakonec identifikovali škeble, vložené do kamene k označení některých objektů. Jenže, kdo může garantovat, že tito měkkýši ještě žili v době, kdy byly jejich ulity vloženy do mapy? Možná, že její tvůrci prostě jen použili nalezené zkameněliny."

Čím déle je deska pod lupou, tím více otázek se vynořuje. Na mapě je vyznačena gigantická irigační síť: kromě řek zde jsou dva systémy 500 metrů širokých odvodňovacích kanálů, dvanáct 300 až 500 metrů širokých hrází o délce asi 10 km, z nichž každá je asi 3 km hluboká. Tyto přehradní hráze s největší pravděpodobností pomáhaly odvádět vodu stranou. Během stavby každé z nich musel být přemístěn více než kvadrilión kubických metrů materiálu. Ve srovnání s touto irigační sítí vypadá Volžsko-Donský kanál na současných plastických mapách jako pouhý škrábanec. Fyzik Alexander Chuvyrov předpokládá, že by dnešní lidstvo dokázalo postavit jen zlomek staveb zobrazených na mapě. Podle mapy původně tekla řeka Bjelaja v umělém řečišti.

"Musím na tomto místě zdůraznit," říká profesor, "že pradávný kameník nemohl tento reliéf vytvořit ručně. To je jednoduše nemožné. Tento ´kámen´ nepochybně byl opracován strojem." Rentgenové snímky potvrdily, že kamenná deska je umělého původu a byla opracována nějakými precizními nástroji.
Vzhledem k vertikálním nápisům vědci zprvu předpokládali, že mapu mohli zhotovit staří Číňané. Je známo, že vertikální záznam byl ve staročínštině používán až do třetího století. Aby prověřil tuto domněnku, navštívil profesor Chuvyrov Čínskou císařskou knihovnu. Během 40 minut, které zde mohl ve shodě s povolením strávit, si prohlédl několik unikátních knih, ale žádná z nich neobsahovala ani jediný znak, který by se podobal těm na desce. Po schůzce s kolegy z Hunanské univerzity definitivně upustil od verze "čínské stopy". Závěr čínských vědců byl jednoznačný: V Číně se nikdy neužívalo krytí desek vrstvou porcelánu. I když veškeré úsilí rozluštit obsah nápisů bylo bezvýsledné, bylo zjištěno, že použité znaky podobné hieroglyfům vyjadřují slabiky. Chuvyrov uvádí, že se mu jeden znak na mapě podařilo dešifrovat: Označuje zeměpisnou šířku, na níž leží dnešní Ufa.

Alexander Chuvyrov je seriózní přírodovědec a má ve zvyku důvěřovat jen výsledkům výzkumu. Teď má taková fakta k dispozici.
Při určování struktury materiálu bylo zjištěno, že deska sestává ze tří vrstev. Čtrnáct centimetrů silný základ je z hutného dolomitu. Druhá, a pravděpodobně nejzajímavější vrstva, je "vyrobena" z křemičitého skla (křemičitan vápenatohořečnatý). Technologii, jíž byla zpracována, ovšem moderní věda dosud nezná. Ve skutečnosti je reliéf vyznačen právě do této vrstvy. Třetí vrstva je pouze dvoumilimetrová, rovněž umělá a pozůstává z vápenatého porcelánu, který mapu ochránil před vnějšími vlivy.