Již nejméně dvacet tisíc příslušníků pořádkových jednotek je podle odhadů v barmském městě Rangúnu. Barmská vláda do města povolala další tisícovky policistů a vojáků z ostatních částí země, ve městě se stále zatýká. Bezpečností jednotky mají obyvatele odradit od pokračování protivládních protestů. S vládními vůdci mezitím jednal vyslanec OSN Ibrahim Gambari.
Ve městě pokračuje také masové zatýkání demonstrantů. Státní média ohlásila znovunastolení pořádku "po opatrném, nejmenším možném použití síly".

Do Rangúnu se vrátil zvláštní vyslanec OSN Ibrahim Gambari, který se podle diplomatických zdrojů v novém hlavním městě Neipyijto setkal s barmskými generály, které se snažil odradit od dalšího krveprolití.

Gross

Stanislav Gross v posledních dnech čelí podezřenímm jak přišel k balíku 30 procent akcií společnost Moravia Energo, kterou vlastní Tomáš Chrenek. Gross tvrdí, že si na obchod peníze půjčil, jde však o sumu v řádu desítek, podle některých až stovek miliónů. Většinový majitel firmy Chrenek chce od Grosse podíl koupit, co je akcionářem, dělá prý firmě problémy.

O tom, proč expremiér Stanislav Gross koupil 31procentní balík akcií Moravia Energo, se objevuje několik dohadů. Například že akcie koupil, aby později vydělal jejich prodejem za podstatně vyšší cenu vaší firmě Enias, která má v Moravia Energo 69procentní podíl. Hovořil jste s Grossem o této transakci, než akcie koupil?

Ne, nikdy. Podle mne akcie koupil z prostého důvodu. Viděl firmu, která dobře hospodaří, vytváří zisk, a myslel si, že jako akcionář bude participovat na dividendách. Kdyby se Gross s námi před transakcí setkal, věděl by, že tímto způsobem nevydělá, protože zisk chceme investovat do rozvoje firmy.

KROMĚŘÍŽ

Vážná dopravní nehoda s tragickým koncem se stala v noci ze čtvrtka na pátek mezi obcemi Milovice a Cvrčovice na Kroměřížsku. Osobní automobil značky subaru zde vyjel ze silnice a bočně narazil do stromu. Nehodu nepřežil řidič, další dva těžce zranění skončili v nemocnici.
Nehoda byla hasičům nahlášena sedm minut po třetí hodině ráno. Profesionální hasiči z Kroměříže na místě zjistili, že auto bokem narazilo do kmene silného stromu. Ve vozu cestovali celkem čtyři lidé.

Přes Vysočinu

se v úterý odpoledne přehnala průtrž mračen doprovázená bouřkou a kroupami. Voda zaplavila silnice v několika obcích. V Radostíně nad Oslavou na Žďársku zapálil blesk stodolu.
"Blesk udeřil chvíli po čtvrté hodině, hořela kůlna a přilehlá chatka," řekla Novinkám mluvčí krajských hasičů Petra Musilová. Podle ní měli hasiči v kraji několik výjezdů, především na Jihlavsku.

"Například v obci Henčov pomáhali odklidit bahno ze dvora," řekla Novinkám Musilová.

Krupobití se podle informací sneslo také na 300 policistů a strážníků na Masarykově náměstí v Jihlavě přesně v okamžiku, kdy byl zahájen slavnostní akt předání praporu. Před bouří a lijákem museli prchnout i členové hudby Hradní stráže.

Rusko

hodlá příští týden oprášit zašlou slávu svého kdysi silného leteckého průmyslu představením prvního moderního civilního letounu pro světový trh. Letadlo Superjet vyvinul největší ruský výrobce vojenských letadel Suchoj ve spolupráci s americkým Boeingem a firmami z Francie a Itálie a bude s ním chtít konkurovat dvěma předním dodavatelům regionálních letadel - brazilskému Embraeru a kanadskému Bombardieru.
Nový letoun bude předveden 26. září na závodě Suchoj v Komsomolsku na Amuru. První zkušební let stroje plánovaný na tento měsíc byl zatím odložen o měsíc nebo o dva.

Superjet je již nabízen ve dvou verzích pro 78 a 98 cestujících. Rusko tímto strojem míří na trh letadel pro regionální lety s roční hodnotou osmi miliard dolarů (157 miliard korun). To je mnohem méně než 60 miliard dolarů, které ročně vydávají zákazníci na nákup velkých civilních letadel s kapacitou více než 100 cestujících od amerického Boeingu a evropského Airbusu. Do segmentu regionálních letounů se ale chystají nastoupit i firmy z Japonska a Číny.

Ruská komerční letecká výroba se po pádu Sovětského svazu

festival

Naražením prvního sudu piva a tradičním zvoláním "O´zapft is!" zahájil mnichovský primátor Christian Ude v sobotu v pravé poledne největší festival lidové zábavy na světě Oktoberfest. Přesně šestnáct dnů se budou národy z celého světa scházet u tupláků se zlatavým mokem a grilovaných pochoutek na mnichovské Terezině louce v obřích montovaných hangárech i kolem menších stánků.

Organizátoři slavnosti letos počítají s návštěvností přesahující šest miliónů lidí.

zlodejka

Měla být zavřená v policejní cele, a přesto si notorická zlodějka z Plzně užívá svobody. Dvacetiletá žena, kterou ve středu zadrželi kriminalisté kvůli opakovaným krádežím v obchodních domech, přelstila své strážce a utekla přímo z budovy policejního ředitelství na Klatovské třídě, kde byla u výslechu.
Neměla to nijak složité. Cestu ven jí usnadnil lajdácký přístup policisty, jenž ji měl střežit, a také policistky, která měla službu jako ostraha na vrátnici. K útěku použila obviněná žena fintu se záchodem, kterou by prokoukl i student prvního ročníku policejní školy.

"Po výslechu řekla policistovi, že potřebuje na toaletu. Bylo to v mezidobí, než měla být eskortována do cely. Policista ji nechal samotnou odejít, aniž by ji ohlídal. Obviněná žena sešla po schodech do vrátnice, kde ji další policistka pustila ven z budovy," uvedla zástupkyně plzeňského policejního ředitele Hana Šindelářová.

SEMILY

Duchapřítomnost projevila teprve 23letá prodavačka ve zlatnictví v Semilech, která se minulý týden v úterý nenechala vyvést z míry a dva zloděje zamkla přímo při krádeži v obchodě. Policie je tak pohodlně zatkla. Dvojici se podařilo prokázat další dvě podobné krádeže.
"Dvojice přišla do prodejny zlatnictví a sehrála tam scénku, aby vyvolala chaos. Přitom si schovávala šperky do ruky," zmínila semilská policejní mluvčí Soňa Šídová. Mladá prodavačka se však jejich chováním nenechala zaskočit, vzala klíče a prodejnu uzamkla. Následně přivolala policisty a čekala s oběma zloději v obchodě na jejich příjezd.

Je to právě půl roku, co úřady ve Spojených arabských emirátech (SAE) odebraly českému podnikateli Romanu Michnovi pas a zadržují ho v zemi. Viní ho z podílnictví na telefonování přes internet, což je v SAE nelegální. Soud případ již sedmkrát odročil, naposledy minulý týden. K rychlému jednání jej nedonutil ani Michnův vážný zdravotní stav. Bojuje totiž s rakovinou.
Michna podniká v SAE v cestovním ruchu a exportu zboží téměř jedenáct let. "Kromě pokut za dopravní přestupky jsem tady neměl jediný problém," vypráví. Ví, že se do střetu s emirátskými zákony dostal i vlastní vinou. Začalo to kontakty s dalším Čechem Michalem Zámcem.

Ládin

Mnozí bývalí i nynější experti zpravodajských služeb mají za to, že projev Usámy bin Ládina zveřejněný v pátek, nebo přinejmenším jeho část, mohl napsat Adam Gadahn. Tento osmadvacetiletý Američan je doma obžalován z vlastizrady a podporování terorismu, protože slouží jako propagandista teroristické organizace Al-Kajda.
"Celé to nese rukopis Adama Gadahna," uvedl jeden bývalý vysoce postavený činitel tajné služby CIA, který si kvůli citlivosti tématu přál zůstat v anonymitě. "Projev je plný odkazů na americkou kulturu, což naznačuje, že by ho mohl sepsat rodilý Američan, který se snaží ovlivnit bývalé krajany," dodal expert.

Jiný zdroj uvedl, ze Gadahn se videosnímky a poselstvími umísťovanými na internet snaží získat nové stoupence i v USA.

Bin Ládin ve svém posledním videoposelství k výročí útoků z 11. září 2001 varoval USA, že jsou stále zranitelné. Američany vyzval k přijetí islámu. Nahrávka, která je první po třech letech, ale neobsahovala konkrétní hrozby.

Přes deset tisíc demonstrantů protestovalo dnes před budovou maďarského parlamentu v Budapešti proti reformám, které zavádí vláda premiéra Ference Gyurcsánye. Maďaři jsou nespokojeni především se zavedením poplatků u lékaře.
"Celý život jsem si platil pojištění a dnes se lékař se mnou ani nebaví, pokud nezaplatím," rozčiloval se starší muž na Kossuthově náměstí.

"Mladé rodiny už nemají kam ustupovat. Musíme se ozvat, protože jinak to bude ještě horší," uvedl v Maďarské televizi Endre Szabó jeden z organizátorů protestu. Demonstranti nejdříve vytvořili několikakilometrový živý řetěz v ulicích hlavního města. Následně se přesunuli na Kossuthovo náměstí před budovu parlamentu. Lidé skandovali "Gyurcsány zmiz". Policie akci monitorovala, ale nezasáhla.

ad4:

Toto je obecný problém, který noviny musí řešit již dnes – multimediální internet je nejspíš cesta správným směrem. Pro tištěné deníky a problematiku zahraničního zpravodajství to nejspíš bude znamenat menší potřebu stálých zpravodajů a větší poptávku po produktech zahraničních tiskových agentur.

ad3:

Evropská unie a USA jsou a v budoucnu jistě nadále budou těmi nejvíce zajímavými oblastmi pro českého čtenáře – tedy v rovině běžných, každodenních informací (politika, ekonomika…). EU zažije posun měřítek: problémy národní přestanou být prioritou a nejdůležitějšími se stanou otázky evropské a světové (obdobně dnešnímu dělení na problémy regionální a celostátní).
Veškeré informace o zemích z těchto „oblastí“ jsou již dnes dostupné v anglickém jazyce (info o EU i v dalších jazycích) – o tom také svědčí jazyková kompetence většiny českých žurnalistů, která se mnohdy omezuje pouze na angličtinu. Jazyk je, jak známo základem myšlení – proto je naše vnímání ciziny stále více přibližováno k vnímání anglosaskému (to jste již deklaroval na jedné z přednášek) – a to jak v rovině tematické (tedy co je a co není důležité) tak na rovině formální. Dovedeno ad absurdum – bude stačit, aby existovala čtyři tištěná média pro celý svět, která pokryjí veškerou poptávku (budou existovat čtyři proudy – podle politické příslušnosti: extrémní levice, umírněná levice a totéž pro pravici).

jazyk

Zvyšující se znalost cizích jazyků v populaci a snadná dostupnost zahraničních médií prostřednictvím internetu by mohla vytvořit konkurenční sílu na mediálním trhu, s níž dnes možná nikdo nepočítá. Již dnes je celkem běžnou praxí, že člověk dostatečně jazykově kompetentní čte vedle českých novin i nejdůležitější zprávy médií zahraničních (mezi pracovníky v médiích jde jistě o vysoké procento, v dalších profesích však také nejde o ojedinělý jev). Bude čtenář chtít číst české zprávy ze zahraničí o problémech zahraničí v českých novinách (kde jim bude věnován jen malý prostor), nebo dá přednost médiu dané země, které největším událostem (a ty mají největší šanci ocitnout se na stránkách českého tisku) věnuje nepoměrně více místa?