Takže, kdo tedy mapu vlastně vytvořil? Když přijde řeč na neznámé kartografy, je Chuvyrov opatrný: "Nemám rád, když se mluví o UFO a mimozemšťanech. Říkejme autorům mapy jednoduše: Tvůrci."
Vypadá to, jakoby ti, kteří zde tehdy žili a stavěli, používali jen vzdušný transport: na mapě nejsou žádné cesty. Snad využívali jen vodních cest. Je zde ovšem také možnost, že autoři starověké mapy zde vůbec nežili, a toto místo pouze připravovali k pozdějšímu osídlení vysušováním terénu. To se z toho všeho jeví jako nejpravděpodobnější, i když prozatím nelze tvrdit nic jistě. Ale proč nepředpokládat, že tvůrci patřili k dávné pozemské civilizaci?
Nejnovější výzkumy mapy přinášejí jednu senzaci za druhou. Vědci už jsou si jisti, že mají pouze fragment mapy celého dávného zemského povrchu. Podle některých hypotéz zde je až 348 zlomků jako tento. Další by pravděpodobně mohly být nablízku. Vědci v okolí Chandaru odebrali na 400 vzorků půdy a zjistili, že mapa původně s největší pravděpodobností byla v roklině u hory Sokolnaja (Sokolí hora). Jenže za ledové doby byla roztrhána na kousky a roznesena ledovcem po kraji. Pokud se vědům podaří shromáždit "mozaiku", měla by mít asi 340 x 340 metrů. Chuvyrov prověřováním archivních materiálů zjistil přibližná místa, kde by měly být k nalezení další úlomky: jeden by mohl ležet pod jistým obytným domem v Chandaru, jiný pod domem obchodníka Chazanova, třetí pod vesnickými lázněmi a čtvrtý pod mostním pilířem místní úzkokolejky.
Baškirští vědci mezitím už zaslali informaci o nálezu různým vědeckým střediskům na světě a ohlásili na několika mezinárodních kongresech: "Existuje prastará mapa inženýrských staveb na jižním Uralu, vytvořená neznámou civilizací."
Nález baškirských vědců nemá obdobu. S jedinou výjimkou. Právě když výzkum vrcholil, dostal se na stůl profesora Chuvyrova malý kámen, chalcedon, obsahující podobný reliéf. Možná, že kdosi, jenž viděl tuto kamennou desku, ji chtěl okopírovat. Jenže kdo a proč?