cestina dle politiků

Politici umějí dokonale a přesně vyjádřit svě myšlenky slovy. Na štěstí pro ostatní jim nikdo bez slovníku nerozumí.
Například středeční Lidové noviny nabízejí tuto odpověď premiéra Jiřího Paroubka na otázku, jestli jeho vláda může změnit svůj postoj k ratifikaci euroústavy: "Skutečně to nevylučuji. To je ale teď předčasné. Jde o to připravit se na všechny alternativy."
Svým nepřehlédnutelným dílem přispěl do pokladnice českého politického newspeaku i jeho předchůdce Stanislav Gross. "S tímto bylo prostě od začátku počítáno," prohlásil předseda ČSSD v pondělí ráno o potížích s ratifikací euroústavy.
A zapomenut by neměl být ani Vladimír Špidla, proslulý svou automatickou odpovědí na jakoukoliv otázku: "Pokud bude třeba hledat řešení, budeme hledat řešení." (Občas přidal i bonus: "To je jasné.")
Přesto i čeští politici najdou zastání - a to dokonce na vcelku nečekaných místech: "Co mají vlastně říci jiného, ptá-li se na stejnou věc už padesátý novinář?" bere politiky v ochranu významný český jazykovědec, profesor Jiří Kraus.
"Tlak, pod kterým jsou, je veliký. Politik si ve svém projevu nesmí dovolit být jen nudný. Ale zároveň ani příliš originální. Nikdo by mu totiž nerozuměl."
Najdou se však i politici, kteří si na jazykové originalitě přímo zakládají - a těžko je v ní kdo překoná. V jejich čele nepochybně stojí prezident Václav Klaus, který češtinu - mimo jiné - obohatil o zcela originální výraz "nevýhra" (volební porážka ODS) či "nekandidatura" (nucený odchod z čela strany).