Williamsovo

rozhodnutí pustit se do hamburské anabáze uzrálo poté, co odtamtud obdržel dopis od členů své bývalé karibské steel kapely. Bez sebemenšího pocitu špatného svě¬domí z toho, jak se vypařili z Jacarandy, napsali svému býva¬lému šéfovi, nejspíš proto, aby se mohli pochlubit, jak si v Hamburku polepšili. Nadšeně v dopise popisovali tamní poměry i gáži, kterou dostávali, a závěrem vybízeli Allana, aby tam přivezl některou z liverpoolských beatových kapel. Pár dní nato už Williams přistál na moderním amsterodam¬ském letišti Schiphol, odkud druhého dne cestoval vlakem do NSR. V příručním zavazadle vezl magnetofonový pásek s na¬hrávkami, které si nechal okopírovat z podomácku nahra¬ných snímků Beatles, Casanovů a nádavkem ještě jedné di¬xielandové kapely. Anglická škola tradičního jazzu měla teh¬dy na kontinentě pořád ještě dobré jméno. Ve srovnání s tím, co potom Williams uviděl v hamburské St. Pauli, mu noční život v okolí jeho Jacarandy připomínal vyprahlou poušť.